Práce se sny

Krajina snění je přirozenou součástí každého z nás. Nebo lépe řečeno, my jsme její součástí. Je to prostor, kde se setkáváme se svou energií, kde se napojujeme na svou duši, která ví, prostor, kde se napojujeme na univerzální vědomí. V krajině snění se vždy odhaluje pravda, ač je jakkoli nepříjemná nebo na první pohled skrytá. Je to prostor, kde lze najít odpovědi na všechny otázky, kde lze nahlédnout na své běžné prožívání víc do hloubky. Ač to není jediný způsob, nejčastěji do tohoto prostoru vstupujeme v noci, když sníme… Sny nám o nás prozrazují mnohé, odrážejí naše nastavení a ukazují nám, kde se právě nacházíme. Díky snům lze pochopit a odkrýt pravdu. Získané informace a poznatky pak máme v ideálním případě zpracovat = uplatnit v bdělém stavu pro naše vlastní dobro, pro náš vývoj a osobní růst.

Téma snů je široké, nedozírné a mnohavrstevnaté. Je to téma na mnoha místech hojně rozebírané a já si nekladu za cíl ho tu plně obsáhnout. Mým cílem je pouze načrtnout pár záchytných bodů pro ty z Vás, kteří chcete se svými sny začít pracovat, podpořit Vás v sebeobjevování a případně nabídnout pomoc – svůj vhled.

Pár základních poznatků

V první řadě je dobré si uvědomit, že sny jsou našimi průvodci, učiteli a mnohdy i léčiteli na psychické úrovni. Pomáhají nám posunout se dál v denním životě. Odhalují nám neviditelný svět energií, zákoutí nás samých, která potřebují léčení – uvědomění, naši pozornost a často i nějakou následnou akci či změnu v denním světě.

Díky většině snů můžeme zpracovávat vědomé, ale častěji spíš nevědomé problémy a strachy. Sny nám mohou pomoci spatřit to, co nejsme v denním bdělém stavu schopní nebo dokonce ochotní vidět, nebo čemu se zdráháme postavit. I když se přes den všechno zdá „bez problému“, můžeme v sobě mít něco ne úplně v pořádku na úrovni podvědomí… není si co nalhávat, všichni toho máme vytěsněného a potlačeného ažaž (ať už díky výchově a naší společnosti, která se nám nepřímo snaží namluvit, že takoví, jací jsme, nejsme v pořádku, nebo díky různým traumatizujícím a stresujícím událostem, které je pro nás „bezpečnější“ vytěsnit a uložit někam hluboko z dohledu).

Špatné sny a noční můry

Tma a Svetlo2Pokud se přes den cítíme dobře, ale v noci máme špatné sny, něco uvnitř nás zřejmě není úplně v rovnováze a prostřednictvím snů tak volá po naší pozornosti. Co se týče zlých snů nebo nočních můr, tam je to jednoznačné: takové sny nám odhalují hluboko uložené, nezpracované, a pro nás obtížné osobní záležitosti a témata, kterých si v denním životě nejsme vědomi nebo si neuvědomujeme celou jejich šíři a dopad na náš život. Negativní pocity, které nás uvnitř tíží (a nejsme si jich vědomi, protože jsme je právě kvůli jejich tíži sami před sebou kamsi schovali), bojují za to, aby byly spatřeny, uvolněny do vědomí a tím pádem i pochopeny, osvobozeny a vyléčeny. Pokud totiž zůstanou uvnitř nás nepovšimnuté, začnou „hnisat“, stejně jako jakákoli jiná rána…

Líbí se mi jeden indiánský náhled, který říká, že špatné sny jsou vlastně Velkými válečníky – jsou natolik silní (tito válečníci – naše sny, noční můry), že bojují s tím, čemu se člověk v bdělém stavu nedokáže postavit, čemu nedokáže čelit.

Do špatných snů se často promítají záležitosti a problémy, které je neodkladně třeba řešit. Dokud nejsme s těmito problémy schopni nějak pracovat na vědomé rovině = učinit změnu ve svém každodenním životě a tím pádem i působit na jejich pravou příčinu, vrací se ve stále se opakujících snech. Vlastně na sebe upoutávají pozornost, chtějí být uvědoměny a léčeny.

Aby k takovému léčení mohlo dojít, je třeba akceptovat zprávu, kterou nám sen (v symbolické rovině) přináší a následně udělat potřebné změny ve svém životě.

Pochopit sdělení, které nám sen přináší = začít řešit psychické problémy či zábrany s tím spjaté = uvolnit si cestu vpřed, vyvíjet se.

Nejlepší je brát sen jako zprávu, která se nám snaží sdělit či osvětlit, co se uvnitř nás skutečně odehrává (nehledě na to, co si myslíme v denním bdělém stavu)… a následně se podle toho zařídit. Je to pro naše vlastní dobro.

Jak pracovat se sny

Je dobré pěstovat si určitý symbolický náhled, sny k nám mluví v obrazech, symbolech a metaforách a je třeba k nim tak i přistupovat, nelze je vykládat doslovně.

Žádný snář nemůže člověku poskytnout vysvětlení jeho snu. Může sice nabídnout nějaké téma nebo slovo, kterého by se daný obraz mohl týkat, ale je dobré si uvědomit, že jedno slovo nemůže obsáhnout veškerou symboliku daného obrazu. Obrazy, symboly a metafory, kterými k nám sny promlouvají, mohou pro každého z nás znamenat něco jiného. Je tolik vysvětlení, jako je lidských bytostí. Většinou ta vysvětlení korespondují s pohledem a přístupem konkrétního člověka, promlouvají v obrazech jemu blízkých, které má možnost dobře rozklíčovat. Vezměme si to třeba na příkladu volných asociací. Když pět lidí uvidí obrázek slunce, každý si ho interpretuje jinak, každý si odnese něco jiného – jednomu to připomene radost spojenou s nějakým zážitkem z dovolené, druhý v tom vidí symboliku světla – například naději, pro třetího slunce může znamenat teplo, hřejivost, lásku…, čtvrtému symbolizuje nějaký duchovní cíl a pro pátého to je prostě jen vesmírné těleso. Snažit se proto vejít do definicí snářů, je jako zabít vlastní sen – dát mu nálepku a škatulku cizího náhledu, který s námi třeba nemá vůbec nic společného. Když budu úplně slovíčkařit, jakákoli „definice“ vlastně zabíjí skutečnost – slovo „definice“ v sobě nese kořen „finis“ – konec. Definicemi tak vlastně stanovujeme domnělý konec tam, kde ve skutečnosti vůbec nic nekončí, ale naopak začíná. Žádný snář nám zkrátka nemůže vyložit naše sny v celé jejich šíři, rozsáhlosti a komplexnosti. To můžeme jen my sami.

Spousta lidí je přesvědčená o tom, že nemá žádné sny nebo si je nepamatuje. Jeden z hlavních důvodů, proč sny zapomínáme, je „násilné vytržení“ ze spánku a příliš rychlý přechod do stavu bdění (zvonění budíku, náhlý hluk, prudký pohyb, úlek, okamžité řešení nějakých problémů bezprostředně po probuzení…). Pokud je to jen trochu možné, dopřejme si pozvolné probouzení. Já sama jsem se naučila nastavovat si „vnitřní budík“ – když musím například vstávat do práce, kromě klasického budíku (na který většinou stejně ani nedojde) si těsně před spaním nastavím i svůj vnitřní: představím si, v kolik hodin se chci probudit – vnitřně se podívám na ciferník ukazující daný čas a s důvěrou (dnes už s jistotou), že „zazvoní“ včas, jdu spát. Ráno se vzbudím samovolně a jsem tak ušetřena nepříjemného „vytržení“ z krajiny snění. Funguje to skvěle. Zkuste to taky. To nejdůležitější je věřit, že jste toho schopni.

Také pomáhá stanovit si záměr: „Jsem připravená/ schopná/ ochotná zapamatovat si své sny.“ A se stejnou jistotou jako u „vnitřního budíku“ jít spát. Než si jdu večer lehnout, žádám o sen, který by mi přinesl vhled nebo poučení, které ve svém životě právě potřebuji. Občas takový sen přijde hned, jindy je třeba si na něj nějakou dobu počkat, ale rozhodně stojí za to svou prosbu nebo záměr opakovat a upevňovat.

Je dobré si sny zapisovat. Nejlépe hned po probuzení, dokud obrazy zase nezaplují kamsi do nevědomí. Mít u postele papír s tužkou, abychom si mohli (i třeba v průběhu noci, když se probudíme) zaznamenat alespoň pár záchytných bodů – to je obvykle dostačující k tomu, abychom si později sen vybavili. Jakýkoli střípek se počítá. Sny je dobré zapisovat v přítomném čase – to nám totiž pomůže lépe spatřit jejich symbolickou rovinu (např. „Svítá, probouzím se na krásném místě, mám dojem, jako bych tu už někdy předtím byla…“ nebo „Řítím se z kopce dolů, mám strach, že to neubrzdím“).

Až si po sobě sen budeme číst, zkusme se otevřít možnosti, že všichni vystupující v tom snu jsme vlastně my sami: „já“ jako hlavní postava, z jejíhož pohledu se sen odehrává, je naše běžné denní já a ostatní lidé pak zosobňují nějaké vnitřní aspekty či části nás samých.

P1670685manawaKonkrétní lidé nebo zvířata ve snech mohou sice představovat ty, které známe z běžného denního života, mnohem častější zkušenost mám ale s tím, že všechny osoby či zvířata ve snech vystupující zosobňují určité části či aspekty nás samých nebo určité všeobecně platné archetypy. Matka třeba může být naší skutečnou matkou, na kterou ve snu nějak reagujeme (což může být také přínosné vidět), častěji však odráží naší „vnitřní matku“ = to, co si sami v sobě z její výchovy a jejího vlivu na sebe neseme, nebo také může symbolizovat kvality, které se obecně vztahují k archetypu matky = bezpečí, přijetí, láska, domov. Pokud tedy třeba ve snu hledáme matku, je dost možné, že hledáme nějaký vnitřní klid, pokoj, přijetí, pocit domova a bezpečí…

Je dobré všímat si hlavně citově či silně smyslově podbarvených částí snu, ty v sobě totiž často nesou to nejdůležitější jádro sdělení. Zkusme si třeba vzpomenout, jak jsme se při kterých obrazech ve snu cítili, to je hodně klíčové. Znovuprožití emoce je mimochodem také dobrý způsob, jak si sen vybavit, pokud jsme ho zapomněli.

Není vlastně ani nutné pamatovat si přesně celý sen do detailů. Každý sen je plnohodnotný v takové míře, v jaké si ho zrovna pamatujeme. Třeba jsme zrovna schopni uvědomit si pouze nějakou malou část určitého vnitřního problému, a ta se nám pak nabídne v tom jednom obraze, který nám po probuzení utkví v paměti.

Chceme-li se dozvědět víc, získat víc informací, zjistit, kam nás sen zve, co přesně nám chce říct (ať už z toho důvodu, že jsme se probudili „příliš brzy“ nebo prostě proto, že chceme sami sobě ještě víc rozumět), není nic jednoduššího, než se do snu vědomě vrátit: Najít si prostor a čas, uvolnit tělo i mysl a znovu si před svým vnitřním zrakem přehrát děj svého snu, emočně se do něj naplno vžít… A až dojdeme na jeho konec, pak už se jen nechat unášet proudem imaginace. Nesnažit se další děj ovládat nebo ovlivňovat nějakým konkrétním směrem, ale naopak ho pozorovat, vézt se na jeho vlastní vlně, plynout s obrazy, nechat přijít cokoli… Dívat se jen jako nestranný pozorovatel a hluboce a pozorně to všechno vstřebávat a vnímat. Důvěřovat své vnitřní moudrosti a naplno se jí odevzdat. V takovém stavu máme oproti spánku jednu výhodu, obzvlášť co se týká špatných nebo děsivých snů: uvědomujeme si totiž, že to, co se odehrává za našimi zraky, není život ohrožující a ať je to sebeděsivější, můžeme to naplno procítit, prodýchat, nechat proběhnout, odvážně do toho vstoupit…, a tím se zas o kousek osvobodit.

Krajina snění

Tajemství Duhy2Krajina snění je mým skutečným domovem. Je skutečným domovem nás všech. V této nehmotné rovině se odehrává skutečný život… Není to pro mě jen místo, kam odcházím v noci, když usnu. Do téhož prostoru se vědomě vydávám i v denní době – při meditaci, cvičení, šamanských cestách, hlubinných imaginacích, při tvoření, při tanci či vědomém dýchání… Krajina snění je pro mě všeobjímajícím prostorem všeho dění, neviditelnou matricí hmotné reality, obrovskou inspirací a hlubokou studnicí poznání a moudrosti. Je to prostor, kam se chodím učit a kde čerpám síly.

Od roku 2005 denně intenzivně pracuji se svými sny. Jsou pro mě důležitou formou sebepoznání a pochopení, díky snům se lépe orientuji na své životní cestě. Symboly ve snech obsažené mi jasně ukazují, kde jsem, kam kráčím a kam se na své cestě vydat dál. Osvětlují mnohá temná zákoutí a stejně tak odkrývají i ta krásná, zatím nežitá, čekající na to, až je objevím a naplno projevím. Snové obrazy mě často inspirují k tvoření… a odrážejí se přímo či nepřímo v mé tvorbě.

Vykládat sny, obrazy, symboly a metafory mě fascinuje. Naplňuje mě to úžasem nad jasností a jednoduchostí bytí, které se navenek často zdá tak složité, úžasem nad propojeností denního a nočního světa, nad propojeností všeho a všech, nad všeprostupujícím vědomím.

Všem, kteří se na mě obracíte s prosbou o vhled nebo výklad Vašich snů, z hloubi srdce děkuji za důvěru a za možnost nahlédnout do Vašeho vesmíru. Velmi si toho vážím. Příběhy a sny druhých lidí jsou pro mě obrovsky inspirující a obohacující a ještě víc rozšiřují mé obzory. Nicméně, ráda bych zdůraznila, že je velice zásadní, aby snící člověk hledal, našel a vyložil si význam svého snu sám. Mohu mu k tomu být nápomocná, být podporou v pochopení smyslu či poskytnout vedení v nalézání vodítek … výklad snu jako takový však náleží snícímu.

V případě zájmu mě můžete kontaktovat. Ač to může působit neosobně, ohledně snů raději komunikuji přes zprávy (e-mail nebo messenger). Je pro mě lepší číst to, co píšete, vidět to před sebou (vámi) zformulované do slov, přečíst si to třeba i víckrát za sebou (než si to jednou poslechnout)… a mít dostatek času na vstřebání širšího kontextu. No, a pak se můžeme sejít :-)